Oslík potřebuje pochopit, co se od něj očekává, pak už ochotně spolupracuje. Občas mu musíme dopřát trochu času na rozmyšlenou, když má například překročit kanálek vedoucí přes cestu, vodítko mírně povolíme, slovem povzbudíme a jdeme dál. Velké tahání či poplácávání proutkem nefunguje, naopak směřuje spíše k tomu, že se oslík rozhodne s vámi nespolupracovat. Ze začátku to na vás budou zkoušet, jestli by nešlo ukousnout trochu voňavé travičky hned vedle cesty, to pak musíte přitáhnout vodítko a držet tak oslíka na cestě v pochodu. Po 5-10 minutách oslíci pochopí, že je čas na procházku a nikoli na pastvu a půjdou s vámi, i když už vodítko povolíte.

​​

Péče o oslíky je pro nás zábavou a baví i naše oslíky. Pokud si to budete přát, přibalíme vám na cestu různé kartáče. Kartáčování si oslíci užívají hlavně na začátku léta, kdy jim postupně mizí zimní kožíšek. Nachystat oslíka můžeme ale i před výletem, pak vám s sebou dáme jen háček na čištění kopýtek pro případ, že by se oslíkovi zapíchl do kopyta kamínek a on by začal viditelně kulhat. Vše vám dopředu ukážeme a vysvětlíme a nikdy nebudeme moc daleko.

​

Při rezervaci výletu si vyberete, jak má být oslík vybavený. Před výletem ho pak postrojíme a ukážeme vám, co je dobré kontrolovat. Dětské sedlo je dobré v průběhu procházky pod břichem dotáhnout, nákladní sedlo má z každé strany jeden vak, zde je důležité náklad rozdělit tak, aby byl správně vyvážený a aby se tvrdší, případně špičaté předměty nedotýkaly přímo boků osla. Oslíci také nesmějí být přetíženi, počítejte s tím, že unesou každý zhruba třicetikilový náklad.

​​​

Na toulky s oslíkem doporučujeme pevnou obuv, celkem jednoduše se totiž může stát, že se vaše noha připlete pod oslí kopýtko, a to pak na holé kůži dost bolí. Děti by při jízdě na oslíkovi měly mít (cyklistickou) helmu. Chcete-li se vydat s oslíky bez doprovodu, berete na sebe zodpovědnost za všechny účastníky výletu včetně oslíků, zvažte, zda jste na akci správně pojištěni. Varianta s průvodcem v sobě pojištění zahrnuje.

​

Oslík dokáže hlavu otočit dozadu dostatečně, aby si třeba podrbal čumákem ocásek. Při procházce ale kouká dopředu a do stran a nevidí, co má naloženo. Naše okruhy vedou z nemalé části lesem, kde je nutné hlídat, aby dítě sedící na oslovi neškrábla větvička ze stromu, který se naklání přes cestu. Bynovecké pěšinky jsou celkem široké, stačí tedy oslíka postrčit více doprava či potáhnout mírně doleva, abyste se nižším stromům u cesty vyhnuli. U nákladního sedla s objemnými vaky zase hlídáme, aby se oslík nezasekl boky mezi dva stromy a podobně.

​​​

Už několikrát jsme během procházek s oslíky zažili, jak na kraji ohrady, hned vedle naší cesty zplašeně pobíhají koně tam a zpátky a naši oslíci jen více zastřihali ušima a se stoickým klidem pokračovali dál, ale i oslík se může leknout nebo být ve stresu z rušivých podnětů. Na výletě s ušatým kamarádem se tedy snažíme vyvarovat rychlých pohybů, křičení a mávání. K oslům přistupujeme vždy zepředu a snažíme se co nejméně pohybovat u zadních končetin, kterými by nás oslík mohl kopnout.

​​

Máte doma svého psího mazlíčka a zvažujete, zda ho vzít s sebou? Pokud je váš pejsek klidným společníkem a vydrží během procházky na vodítku, oslíci s ním nebudou mít problém. Chystáte-li se oslí toulky s dětmi, aby se povozily, doporučuji účast dvou dospělých na oslíka, jeden oslíka vede, druhý dohlíží na jezdce. V případě psího doprovodu bych pak doporučil přizvat ještě jednoho dospělého, který by ho měl na starosti. Také se může stát, že během výletu psa nebo koně potkáte, oslíky pak hlasem a hlazením na krku ubezpečujeme, že se nic neděje a pomalu a klidně s nimi projdeme kolem nebo  počkáme na kraji cesty a dovolíme jim, aby se chvilku napásli.

​

U delších výletů si zřejmě během cesty budete chtít dát malou svačinu. Stejně tak i oslíci ocení, když budou mít příležitost se chvilku napást. S sebou vám dáme pro každého osla dlouhou smyčku, kterou přivážete kolem stromu nebo plotu, aby se mohli pohybovat na větším okruhu. Pokud budete mít oslíky dva, přivažte je dostatečně daleko od sebe. Oslíky nenecháváme během pastvy bez dozoru, je možné, že budou potřebovat vyprostit smyčkou obmotané kopýtko apod. Oslíci ujdou 4-5 km za hodinu, během procházky tak budete mít čas nejen na občerstvení, ale i na řádné pokochání vyhlídkami a dalšími zajímavostmi na cestě.

​

Osel je zvíře, které si dobře poradí i v náročnějším terénu. Pokud důvěřuje svému průvodci, zvládne překonat mnohé nástrahy. Naši oslíci nemají rádi vodu. Přebrodit potok, přejít ho po prkenném, vratkém můstku je nepřesvědčíte. Když se najednou zastaví a nechtějí dál, rozhlédněte se kolem, zda neuvidíte něco divného, nastražte uši, jestli v dálce neševelí zvíře nebo jiná skupina turistů. Oslíky pak utěšujeme, povzbuzujeme, lehce zkusíme potáhnout nebo tlačit trochu ze strany, případnou překážku na cestě můžeme zkusit obejít. Bláto a louže obcházíme preventivně, příběh o uvíznutém oslím kopýtku asi nechce prožít nikdo. Naopak u cest vedoucích z kopce může mít oslík tendenci zrychlovat, to pak přitáhneme vodítko a oslíka tím brzdíme, slyší i na pokyn POMALU. Pokud by oslík stále chtěl zrychlovat, zastavíme jej třeba i s otočkou do protisměru a pokynem STŮJ, po chvilce povolíme vodítko, a když oslík vydrží chvilku stát, pokračujeme pomalu ze svahu. Před prudšími sestupy raději nejprve sundáme vezoucí se dítě.

​

Oslíci jsou mlsavá zvířatka a budou rádi, když je po podařených toulkách, kterýma vás radostně pronesli, obdaříte nějakým pamlskem. Jaké radosti jim můžete tedy nachystat? Dobře vysušený, neplesnivý, tvrdý chéb, pár mrkviček nebo jablíčko, vše v malém množství, oslíci jsou sice mlsaví, ale od přírody jsou uzpůsobení na skrovné podmínky, takže po přílišném mlsání rychle tlousnou. Pár dobrot můžete vzít s sebou a využít jako motivaci pro případný zásek, na přiměřeném množství se předem domluvíme. Ideálně však oslíky necháme odměnit až na konci vydařené procházky. Pamlsky rozhodně nerozdáváme bez důvodu, pouze jako odměnu.